top of page
Obrázek autoraKOH-I-NOOR HARDTMUTH

Ponořte se do mistrovské techniky olejomalby




Olejomalba je mistrovskou malířskou technikou, která se již po staletí těší velké oblibě. Její realizace si však žádá jisté technologické znalosti, zkušenosti a spoustu času. Každá chyba, které se občas nevyvarovali ani ti nejznámější mistři, může totiž výsledný obraz nenávratně zničit.





Možná se vám stalo, že jste v jedné z našich prodejen objevili sadu Mánes, ve které najdete vše, co pro malbu s olejem potřebujete. I tak vám ale do začátku chyběl určitý impuls či znalosti, jak s jednotlivými materiály naložit.


Následující řádky proto budou věnovány všem čtenářům, kteří by se rádi dozvěděli o technice olejomalby nejen základní informace, ale i pár rad, tipů a zajímavostí. Hurá do toho!




HISTORIE OLEJOMALBY

Kdy a kdo olejomalbu vynalezl se bohužel nedá přesně určit. Jednalo se totiž o určitý vývoj, který podle informací začal již v 7. století na území dnešního Afghánistánu, kde byly nalezeny barvy složené z pigmentu a oleje. Někteří lidé si však stojí za názorem Giorgia Vasariho, a to že olejomalbu vynalezl malíř Jan Van Eyck. K jakému tvrzení se přikloníte vy, necháme na vás. Jisté je však jediné. Olej byl jako pojivo používán už mnohem dříve než v období pozdní gotiky a nástupu renesance, kdy tato technika zažívala velký rozkvět. K realizaci svých mistrovských děl ji používali například Leonardo da Vinci nebo Raffael Santi.






Mezitím co se umělecké směry a styly střídaly jeden za druhým, se olejomalba neustále držela v popředí nejoblíbenějších technik jak z pohledu umělců a donátorů, tak později sběratelů umění. Mezi nejznámější díla vytvořená za pomoci olejových barev patří například obrazy od Vincenta van Gogha, Gustava Klimta, Clauda Moneta, Rembrandta van Rijna nebo Pabla Picassa.


Ve 20. století začíná malbě olejem konkurovat malba akrylovými barvami, a to z několika prostých důvodů, mezi které patří například snazší realizace či zářivost a stálost barev. Přesto je olejomalba dodnes považována za takzvanou královskou techniku malby.







Věděli jste, že…?

  • Leonardo da Vinci vynalezl techniku Sfumato, kterou aplikoval na svůj nejznámější obraz Mony Lisy. Princip spočívá v překrývání jednotlivých vrstev malby a budování prostoru.

  • Impresionisté přišli s technikou Alla prima, která sloužila k okamžitému zachycení daného okamžiku. Malíři tak v plenéru malovali do té doby než barva zaschla. Později se už k obrazu nevraceli.



OLEJOVÉ BARVY


Olejové barvy jsou pomalu schnoucí barvy skládající se z kvalitních pigmentů třených v zasychajícím oleji, například v saflorovém, lněném, makovém nebo ořechovém. Dále je do barevných pigmentů přidáváno ředidlo jako je terpentýn, které ovlivňuje viskozitu barev. Nakonec můžete barvy obohatit o určité vlastnosti jako je vyšší lesk, mat, lepší plynulost tahů nebo rychlejší či pomalejší schnutí barev.




VLASTNOSTI OLEJŮ


Saflorový olej Nejčastěji se saflorový olej využívá v kombinaci s terpentýnovým olejem, který slouží jako ředidlo. Žloutne méně než olej lněný.


Lněný olej Lněný olej schne nejrychleji ze zmíněných olejů, ale časem žloutne. Jeho polymerovaná varianta téměř nežloutne, ale doba schnutí je o něco delší.


Makový olej Doporučuje se pouze pro techniku Alla prima, jelikož není dobré barvu s tímto olejem vrstvit. Při schnutí, které trvá standardně 5 až 8 dnů totiž dochází k ubývání jeho objemu, a tak je nános barvy velice tenký.


Ořechový olej Doba schnutí se uvádí 4 až 5 dní, žloutne méně než olej lněný, barvy v kombinaci s ním silně kryjí, ale jeho cena je bohužel vysoká.





ŘEDIDLA


Terpentýn Nazývaný také jako terpentýnový olej, urychluje schnutí barev a nevytváří na nich film. Používá se také k čištění malířských pomůcek.


Rektifikovaný terpentýn Oproti klasickému terpentýnu se z barev vypařuje pomaleji a také nedochází ke žloutnutí barev.

PŘÍDAVNÁ MÉDIA


Damarový lak

Roztok damarové pryskyřice a terpentýnu, který se používá jako záverečný lak pro olejomalbu.


Terpentýnové médium Jedná se o směs lněného oleje a terpentýnu, která se postará o pomalejší schnutí barev.


Voskové médium Sloučením terpentýnu se včelím voskem dostanete médium, které zajistí tuhnutí barvy, což je vhodné například pro tvorbu reliéfu.




ŠTĚTCE A JINÉ POMŮCKY K MALBĚ

Štětce Vzhledem k hustotě barev a podkladovému materiálu, kterým je povětšinou plátno, potřebujete štětce s pevnými, ale zato poddajnými štětinami, které na našem e-shopu najdete pod názvem Bristle. Volba vhodné velikosti a tvaru je na vás.



Špachtle Špachtle jsou ideální pro techniku pastózní malby. Tvorba realistických obrazů si však bude žádat mnohem větší trpělivost než v případě malby štětcem.


Tuby Podobně jako je tomu v případě malby špachtlí i zde se jedná o techniku pastózní malby, kdy je barva vytlačována z tuby přímo na plátno. Problém však nastává při jejím schnutí, které trvá delší dobu.



Na závěr se vám jistě bude hodit dřevěná paleta, pár kelímků, hadříky a další pomůcky, které se běžně používají k nejrůznějším technikám malby.


Máte už v pomůckách a jednotlivých materiálech ohledně olejomalby jasno, ale chybí vám inspirace do začátku? Mrkněte níže na představení prací nadaných malířů. Prohlídkou jejich portfolia si tak můžete zkrátit čekání na druhý díl tohoto článku, ve kterém se budeme věnovat přípravě plátna, jednotlivým druhům malby a také si ukážeme konkrétní postup malby olejem. Máte se na co těšit!



Paul Klee - Ancient Harmony, 1925


Gustav Klimt - Malcesine on Lake Garda, 1913


Jan Vermeer - Dívka s perlou, 1665


Vincent van Gogh - Květoucí větve mandlového stromu, 1890

Leonardo da Vinci - Mona Lisa, 1517



1 035 zobrazení

Comments


bottom of page