"Jsem šílený perfekcionista" • Gosia Sabaj

Objevte společně s námi kreativní svět umělkyně Gosii Sabaj, se kterou jsme měli možnost vést rozhovor nejen o tužkách s označením 1500. Na následujících řádcích se dozvíte například také jaký vztah má Gosia k fotografování, nebo jaké jsou její umělecké sny. Přejeme příjemné počtení!

Dobrý den, Gosio! Už jen při pohledu na vaše povedené kresby a překrásné fotografie je nám jasné, že se výtvarnému umění již nějakou dobu věnujete. Jak dlouho tomu přibližně je?

Pamatuji, že fotografování jsem milovala vždy. Když mi bylo 9 let, dostala jsem poprvé filmový fotoaparát, potom následoval obyčejný digitální. Přibližně před 14 lety, během svých studií, jsem si koupila zrcadlovku za peníze z prvního stipendia, a to mě kompletně pohltilo.

Kreslit jsem začala, když mi bylo 12 nebo 13 let. Bohužel jsem v té době nezaznamenávala žádný pokrok, a tak jsem kreslení na téměř 20 let zcela odložila.

Zajímavý příběh. Jste uměleckým samoukem, nebo jste prošla nějakým odborným vzděláním?

Jsem úplný samouk. Bohužel, to jsou nevýhody života v malém městě. Dnes máme naštěstí internet a mám tak pocit, že vše je možné. Díky tomu jsem před třemi lety, když začala pandemie, náhodou narazila na online kurz kreslení, kde se mi potvrdilo, že jsem kdysi měla velmi dobré základy, a potom, co jsem se naučila pár jednoduchých triků, jsem udělala obrovský krok vpřed.

To je skvělé! Oblíbila jste si rovnou kresbu grafitovými tužkami, nebo jste pracovala i s jinými médii?

Jako dítě jsem začínala s pastelkami a ten sentimentální pocit přetrvává dodnes. Avšak vzhledem k tomu, že kolem je tolik inspirace, vyzkoušela jsem také akvarelové fixy a akvarel jako takový, jen tak pro zábavu.

Proč u vás tedy vyhrála zrovna kresba portrétů?

Vlastně jsem začínala s kresbou přírody. Tvořila jsem převážně jednoduché nákresy květin. Zdálo se mi, že kreslit portréty se snad nikdy nenaučím. Byla to pro mne výzva, která mě lákala a nešla mi z hlavy. Ze začátku jsem začínala náčrty očí, poté trénovala jak realisticky nakreslit vlasy, a nakonec jsem se konečně odvážila vytvořit první portrét celého obličeje a došla k závěru, že vypadá celkem pěkně.

Ještě, že se tak stalo! Jak časově náročné je vytvořit jeden takový portrét?

Až příliš dlouho! Jsem šílený perfekcionista a nepřestávám, dokud nedosáhnu uspokojivého efektu. Někdy tuhle svou vlastnost vážně nemůžu vystát! Tahle otázka je celkem složitá, vše totiž záleží na mnoha faktorech. Například na velikosti papíru a jeho druhu. Vždy si říkám, že si čas, který na tvorbě portrétu strávím, budu měřit, ale nakonec na to zapomenu. Další věcí je, že vlastně nikdy moc nespěchám. Nekreslím na čas.

Myslím si ale, že zatím nejvíc času mi zabral portrét, který jsem tvořila 20 hodin. Byla to však velkoformátová kresba. Malý portrét zvládnu v průměru za 6 hodin.

To chce pořádnou dávku trpělivosti. Jsou i jiné motivy, které ráda zachycujete nebo se tvorbě portrétů nic nevyrovná?

Miluji přírodu a myslím, že udělám vše proto, abych jednou namalovala krajinu. Olejové barvy budou nezbytné.

Už teď se těšíme na výsledek. Plánujete v budoucnu přejít například k malbě, nebo zůstanete u kresby a budete ji nadále rozvíjet?

Jak jsem již zmínila, je to můj malý sen. V současnosti ale na sebe nijak netlačím, abych tohoto cíle dosáhla. Vím, že jsem stále na začátku své umělecké cesty, co se týče kresby, takže si dávám načas s jejím zkoumáním. Nedivila bych se ale, kdybych si na to našla čas až v důchodu. :)

Je pro vás umělecká tvorba jen koníčkem nebo i prací?

Bohužel pouze koníček. Bohužel, říkám proto, protože mi na umění nezbývá tolik času, kolik bych chtěla. Povoláním jsem stavební inženýr.

Čas je bohužel neúprosný. Na jaká témata se nejraději zaměřujete ve své fotografické tvorbě?

Tentokrát stručně - příroda, příroda, příroda. Hodně zeleně. A také city reports! To úplně zbožňuji!

To nás mohlo hned napadnout! Máte nějaký svůj umělecký vzor, ať už v klasických technikách, nebo fotografii?

Samozřejmě. Co se kresby týče, je to Silvie Mahdal. Díky ní jsem se zamilovala do jemných záhadných portrétů a propadla grafitovým tužkám.

V případě malby jsou to potom díla Sarah McKendry. Na plátna přenáší obrázky, které mám ukryté někde hluboko v mysli, o kterých sním. Neuvěřitelná aura.

Co se fotografování týče, ráda sleduji méně známé umělce, kteří dělají skvělou práci a inspirují mě takovým způsobem, že mě pohladí po duši. Z toho, co dělají, cítím opravdovou vášeň. Z těch známých umělců bych ráda zmínila Karol Nienartowicz, fotografku krajiny. Pro mě je v této oblasti fotografování mistrem.

Zajímavý výběr. Jak často se věnujete své vlastní umělecké tvorbě?

Jak jsem již zmínila, ne tak často, jak bych si přála. Někdy kreslím každý den 3-4 hodiny i více, a někdy nemám čas ani nenacházím inspiraci, nebo obojí, a udělám si přestávku na několik týdnů. Naštěstí se mi to už dlouho nestalo.

Naštěstí i pro vaše fanoušky. Je nějaký produkt od Koh-i-nooru, bez kterého se neobejdete?

Samozřejmě! Nepoužívám jiné tužky než ty od Koh-i-nooru s označením 1500! :) A to především 8B a 3B. Další věcí je pryž. Úplný poklad!

To jste nám udělala velkou radost! Co má podle vás tvorba kreseb a fotografií společného? Obohacují se nějak tyto dva obory navzájem?

Co je důležité v obou případech je citlivost, představivost a nějaký druh fantazie. Bez těchto vlastností bych nemohla vidět svět jako přes hledáček fotoaparátu. Každopádně mi obojí přijde jako jednoduchý způsob, jak se na svět dívat a vyjadřovat emoce. Ty krásné, ale také ty složité. Celé spektrum.

Mimo to, když chci ukázat některé své kresby, neumím si představit udělat pouze jednoduchý snímek! To by mě připravilo o veškerou zábavu.

A na závěr, by nás zajímalo, jaký je váš umělecký sen?

Kromě olejomalby, jak jsem výše zmínila, která je pro mne v dohledné době naprosto nerealistická, sním o cestování, během kterého bych zaplnila paměťové karty svého foťáku k prasknutí.

Co se týče kresby, nechám zde trochu tajemna. Jen napovím, že k dosažení tohoto snu bude potřeba papír velkého formátu a mnoho tužek od Koh-i-nooru.

To zní naprosto skvěle! Už teď jsme zvědaví na výsledek. Mnohokrát děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu krásných zážitků nejen s tužkami Koh-i-noor.