"Každého výtvarníka formuje to, čím je obklopen" • Divoká tužka

Poznejte společně s námi tvorbu mladé talentované grafičky a ilustrátorky, která stojí za oblíbeným projektem Divoká tužka, vyrábějící autorské deníky, samolepky, pohlednice a spoustu dalších zajímavých věcí, které lidem dělají život hezčí a veselejší.

V následujícím rozhovoru jsme si s Magdou povídali nejen o její tvorbě, ale také o letteringu, ilustraci i plánech do budoucna. Přejeme příjemné počtení!

Ahoj! Na začátek bychom rádi věděli, kdo se skrývá pod názvem Divoká tužka?

Jmenuju se Magda a jsem studující grafička a ilustrátorka. Když jsem studovala na gymnáziu, začala jsem ilustrovat a vyrábět různé maličkosti, deníčky, placky, nálepky… Ty teď prodávám pod pseudonymem Divoká tužka.

V tom případě tedy ahoj, Magdo! Jak a kdy vůbec tento název a celý koncept vznikl?

Divoká tužka byl původně brand, pod kterým jsem začala prodávat svoje ručně vyráběné a ilustrované výrobky, někdy v roce 2019. Časem se z toho stal rádoby můj pseudonym a lidi na internetu mě často oslovují Divoká tužko, což mi přijde srandovní a vlastně hrozně milé. A já mám svoji divokou tužku pořád u sebe. Příroda, tvoření, kreslení, toulání se a cestování jdou u mě ruku v ruce.

Divoká tužka je tedy celkem mladá značka, ale ty se umění věnuješ mnohem déle. Vzpomeneš si na své první setkání s výtvarným uměním? Proč ses rozhodla vydat zrovna grafickou cestou?

Já jsem se s uměním, a hlavně tedy jeho tvořením, setkávala už úplně od kolébky. Moje mamka je šíleně kreativní stvoření a od malička s námi pořád něco vyráběla, od keramiky až po různé typy grafiky. A protože mě to šíleně bavilo, tak mě ve čtyřech letech dali rodiče do výtvarného kroužku a pak už bylo úplně jasno.

Vždycky jsem věděla, že umění chci studovat a mít kariéru s ním spojenou. Jen mi nebylo úplně jasné, kde a co budu vlastně dělat. Nakonec jsem po vzoru mojí paní učitelky Baisové, ze zmíněné výtvarky, skončila u ilustrace, alespoň tedy zatím!

Ilustrace ti jde opravdu skvěle! Co dalšího, kromě překrásných malovaných pohlednic, placek a grafických tisků, můžeme ve tvé tvorbě najít?

Jsou to hlavně knížky! Na ty jsem nejvíc hrdá. Někde tady ve vodách internetu, si mě před čtyřmi lety našly kolegyně z Albatrosu, díky čemuž mám za sebou tři ilustrované projekty a za malou chvilku to budou dokonce čtyři!

Paráda! Když už jsme narazili na zajímavé zakázky, máš nějaký výtvarný projekt, na který velice ráda vzpomínáš?

Tak to vím hned, ale je trošku z jiného soudku, než všechny ostatní. Opět je to kniha, jen trošku jiná a experimentální, kterou jsem dělala v rámci semestru na škole. Jmenuje se Soubor věcí vyhozených a tvořila jsem ji uprostřed covidu, v tom nejostřejším lockdownu, kdy se nesmělo pomalu chodit přes pár ulic. V okolí činžáku jsem sbírala odhozené papírky, třeba nákupní seznamy nebo různé poznámky a následně jsem začala vyšetřovat, kdo je napsal, proč a jaktože je někdo odhodil. Na celé tohle poněkud absurdní vyšetřování jsem si vyrobila formuláře, sepsala závěry a uložila do téhle knížky. Vznikla tak takováhle vtipná složka, řekněme kniha. Asi nikdy jsem nebyla v projektu tak ponořená, jako právě v tomhle. A nakonec z toho dokonce bylo třetí místo ve studentské kategorii na Nejkrásnější knize roku 2021, co víc si přát.

Neskutečný úspěch! Plánuješ ještě dále rozšiřovat svůj sortiment prací?

To rozhodně! Vyzkoušela jsem si toho spoustu, ale pořád mám pocit, že mě to od malování táhne taky hodně za řemeslem. Ať už to je pletení, keramika nebo šití knížek. Vyrábění čehokoliv. Hrozně bych se jednou chtěla naučit šít, pak třeba tisknout nějaké látky a něco z nich vyrobit. To by ale den musel mít minimálně tak 99 hodin.

Času není nikdy dost, obzvlášť pro umělce. Odkud čerpáš inspiraci k tvorbě?

Ze všeho okolo, ze všeho co se děje a co dělám. Myslím, že každého výtvarníka formuje to, čím je obklopen, ať už v reálném světě nebo ve své fantazii. Já myslím, že jsem někde mezi tím.

Kromě tvorby ilustrací se zabýváš také letteringem. Jsi v této oblasti samouk?

Teď už vlastně ne, protože to je nakonec to, co jsem si vybrala pro studium na vysoké škole. Jsem teď na UMPRUM v ateliéru Tvorby písma a typografie, kde se zabýváme knížkama a písmem, ať už psaním nebo tvorbou fontů. Ale předtím na gymplu jsem byla naprostý samouk, přečetla jsem každou knížku o písmu, co jsem našla a šíleně se zažrala do kaligrafie.

Taková záliba v kaligrafii a typografii celkově se moc často nevidí! Organizuješ také kurzy letteringu nebo ilustrování? Popřípadě, nepřemýšlela jsi nad tím?

Kdysi jsem to zkoušela, ale měla jsem pocit, že ještě nemám tak velké zkušenosti na to, abych mohla lidem správně poradit, to bylo tak tři roky zpátky. Teď bych to ale moc ráda zkusila znova! Možná ne kurzy, ale spíš nějaké tvořivé večery s čajem, barvičkami a kolážemi, to by bylo boží.

To zní opravdu moc hezky. Máš nějaké vlastní oblíbené téma, které ráda výtvarně zpracováváš?

Rozhodně přírodu a cestování. Strávila jsem minulý půl rok na Erasmu v Irsku a začala si aktivněji psát a ilustrovat cestovní deník. Když pak z nakladatelství přišla nabídka na ilustrovanou knihu, která má připomínat právě takový deník, neváhala jsem. Takže poslední rok trávím u malování budov, přírody a scenérií. A baví mě to čím dál víc.

Skvělé! Máš nějakou svou oblíbenou výtvarnou techniku?

Moje go-to je rozhodně kvaš a pastelky.

A kdybys měla doporučit nějaký produkt od Koh-i-noor Hardtmuth, který by to byl?

Tak to vím naprosto přesně a ihned, plastická guma! Bez té nedám ani ránu a ostatní značky se s ní absolutně nemohou vyrovnat.

To moc rádi slyšíme, děkujeme! Čemu dalšímu se ve volném čase ráda venuješ?

To je zatraceně složitá otázka, protože většina volného času mimo školu a práci je pro mě právě další malování. V karanténě jsem se z nudy naučila plést a jsem v tom až po uši. Večer bez pletení si pomalu nedokážu představit, to mě šíleně baví. A jinak určitě ráda cestuju, chodím po horách a běhám, aby to nevypadalo, že jenom sedím pořád za stolem.

Máš tedy dost nabitý program. Jaké jsou tvé plány do budoucna, co se výtvarna týče?

Teď rozhodně udělat bakalářku a pak kdo ví. Tvořit a tvořit, naučit se šít, jet do Švédska, pak se jednou vrátit do Irska, uplést si pořádný svetr na zimu, dokončit knížku o městech a dělat lidem radost. Výtvarnem či jinak.

Děkujeme, že sis na nás udělala čas a budeme moc držet palce, a to nejen co se týče nových a zajímavých výtvarných projektů, ale i ve všem ostatním.